Příběh jednokvítku a zákaz rozdělávání ohně v CHKO Brdy

Kategorie Turistika brdy

2017-06-18 11:08:17 | Mgr. Bohumil Fišer ©

Bohumil Fišer, vedoucí Správy CHKO Brdy, na příběhu jednokvítku velekvětého názorně ukazuje, jaká nebezpečí mohou například hrozit při zakládání ohnišť v CHKO Brdy. Umíme se v přírodě chovat tak, abychom jí neublížili?

Jednokvítek velekvětý

Představuji vám zvláště chráněný druh jednokvítek velekvětý, který je v CHKO Brdy znám z jediné lokality a dokládá vedle dřípatky horské a datlíka tříprstého horský charakter Brd.

Jednokvítek je rozšířen po celé Evropě mimo její západní část, v Asii především na Sibiři a v Číně, vyskytuje se také v Severní Americe. U nás roste velmi roztroušeně ve středních a především ve vyšších až horských polohách. Biotopem jsou zastíněné, hlavně vlhké, často mechaté lesní okraje, především jehličnatých lesů vyšších poloh. Kvete od května do července.

Patří mezi naše kriticky ohrožené druhy a zákon jej chrání v kategorii silně ohrožených. Přesto, že místo výskytu jednokvítku na břehu potoka v závětří je z pohledu požární bezpečnosti ideální, založení ohniště na jaře 2016 zničilo většinu jediné známé populace v CHKO Brdy.

Jednokvítek velekvětý.
(Foto Karel Žák)

V jarních měsících rostlinky teprve klíčí a nejsou vidět, takže ani opravdový znalec přírody, který by jednokvítek poznal, by tomu nevhodnému výběru nezabránil. V loňském roce přežilo 19 jedinců. Je otázkou, zda se z tohoto zásahu přítomná populace ještě zvládne zotavit.


Proč dodržovat zákaz rozdělávání ohně v CHKO Brdy

Příběh jednokvítku nám na reálné situaci z CHKO Brdy ukazuje, proč je třeba zákaz rozdělávání ohně v CHKO dodržovat. S přechodem VÚ Brdy na CHKO se Brdy postupně otevírají návštěvníkům. Se vzrůstajícím počtem návštěvníků přibývá i těch, kteří se neumí v přírodě chovat a jsou schopni rozdělat oheň i za nevhodných podmínek (sucho, větrno) a na zcela nevhodném místě (otevřené místo, na hrabance, s množstvím hořlavé suché biomasy kolem) a jsou schopni ohniště opustit nedostatečně uhašené či vůbec neuhašené.

Od vyhlášení CHKO Brdy je právě vznik nových ohnišť asi nejzásadnějším negativním důsledkem zvýšené návštěvnosti území. Na některých lokalitách je i více než deset nově vzniklých ohnišť, a to i po několika metrech, například na Třemšíně nebo na Třemošné.

Nově vznikající ohniště pracovníci AOPK ČR pravidelně likvidují. Díky tomu, že CHKO Brdy je velké území bez „civilizace“, případně vzniklý požár může být odhalen až po jeho značném rozšíření a navíc od nahlášení požáru k jeho účinnému hašení může uběhnout až 6 hodin (výsledek hasičského cvičení z roku 2016). Při případném požáru ani blízkost studánky nepomůže.

2.4.2016. Ohniště (navíc neupravené a neuklizené) pod Bílou skálou nedaleko Lázského rybníka.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment)

Zákaz se vztahuje na všechny, tj. i na vlastníky a uživatele pozemků. Ze zákazu je možno udělit výjimku nebo ohniště vyhradit se souhlasem AOPK ČR, Správy CHKO Brdy.

Udělení výjimek pro rozdělávání ohně, například v rámci hromadných akcí nebo táborů, může být za přesně stanovených podmínek a na určité lokalitě vyhodnoceno jako přijatelné riziko, kdy provozovatelem je konkrétní organizátor akce a ten je odpovědný za bezpečné rozdělání a uhašení ohně.

Avšak pokud bychom přistoupili k vyhrazení povolených ohnišť, jejich uživatelem by se stal prakticky kdokoliv z návštěvníků. Proto by se dohledatelnost viníka případně způsobené škody snížila. I mne mrzí, že si v CHKO Brdy nemohu udělat buřty. Bohužel je stále ještě mnoho návštěvníků CHKO, kteří se chovají nevhodně, proto je zákaz rozdělávání ohně stále potřebný.

Mgr. Bohumil Fišer ©

zdroj: turistika-brdy.cz