Klobouček v Brdech 

2018-01-10 09:10:17 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Brdský vrch Klobouček (704 m) tvoří východní výspu nejvyšší brdské hory Toku (865 m). Zvolna stoupající západní zalesněný svah, nahoře ústící do rozlehlé mýtiny, je tu poměrně nenápadný. O to více poutníka překvapí nebezpečný a prudce zalomený východní skalnatý sráz. Rozeklané skalisko s úzkými komíny či polokomíny, také uváděné jako lezecký terén (v CHKO ovšem nepovolený), zde tvoří asi 15 m vysoký mrazový srub (zjednodušeně řečeno skalní stupeň, vzniklý mrazovým zvětráváním a následným odnosem horniny). 

Východní svahy Kloboučku patří k tomu nejzajímavějšímu. Nelze se divit, že je tato pasáž chráněna II. ochrannou zónou CHKO Brdy. Nalezneme zde prastaré porosty suťových lesů s velmi bohatou dřevinnou skladbou, a to v těžkém terénu, na prudkém svahu, skalách a suti. Pod Kloboučkem se nám také otevře rozlehlá skloněná lesní louka, uprostřed se solitérními stromy.

Pod prudkým severovýchodním svahem nalezneme kamenné základy známé hájovny Klobouček, která byla, jako mnoho dalších brdských objektů, vojskem zbourána kolem roku 1953. Ještě dnes je vidět v kamenitém terénu pracně vybudovaná příjezdová cesta, nahoře s možností zaparkování povozů. Pozůstatky zemních prací, nacházející se nad myslivnou, naznačují sklepy či krechty. Samotná myslivna byla dle dochovaných základů poměrně rozlehlá, na vynikajícím místě, jakési plošině, pokračující prudkým kamenitým stoupáním směrem k vrcholu Kloboučku.

Muselo to tu být kdysi pěkné, posedět venku před hájovnou a dívat se dolů směrem k Obecnici. I dnes je toto opuštěné místo inspirativní. Staneme tu v údivu před gigantickými buky, stromisky vyrůstajícími z drsného kamenitého podloží. Nedaleko základů stavby se do nebe vypíná impozantní třešeň ptačí, která, patrně pro své úctyhodné rozměry, je označena cedulkou. Turisté se rádi zastavují a odpočívají u nedaleké studánky s malou tůňkou, zřejmě se jedná o původní zdroj vody pro hájovnu.

Na cestu se nejspíše vypravíme z nedaleké Obecnice. Vyrazíme po červené značce, která nás nejprve zavede na lesní cestu Kloboučeckou, po níž dospějeme k výše zmíněné studánce Pod Kloboučkem. Po červené pak můžeme Klobouček obejít ze severní strany. Zpět se můžeme vrátit například romantickým údolím Albrechtského potoka, který obtéká jeho jižní stranu.