2017-07-14 07:58:23 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Tak se na dobových pohlednicích popisovalo oblíbené romantické skalisko, tvořící nápadný závěr severovýchodního výběžku, vyrůstajícího z brdského vrcholu Převážení (607 m). Asi 15 – 20 metrů vysoká a takřka 700 m dlouhá hradba rozeklaných skal stoupá ke svému vrcholu v jižní části (566 m), kde přechází v povlovnější zalesněné svahy. 

Brdy. Skalisko Florián, vrcholová plošina.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

S protější Vlčí (602 m) svírá soutěsku, kterou se prodírá Ledný potok. Ten přitéká ze Zadních Bahen (bývalé vojenské cvičiště) a ještě výše pramení nedaleko lesní cesty Vlásenka, i když v oblasti prameniště bývá jako pramen také označena jeho severní větev, poblíž horní části lesní cesty Josefka. V Ledném potoce se patrně dosud vyskytuje vzácná a chráněná malá rybka vranka obecná, která je bioindikátorem nejčistších toků.

Severní, nižší, závěrečná část hřebene Floriánu s porostem borovic poskytuje výhled na protější rozložité temeno Vlče a dolů na soutěsku s klikatícím se Ledným potokem. Z některých částí vrcholové pasáže spatříme také temeno Přírodního parku Trhoň s Bábovkou (609 m) a Konesovým vrchem (590 m). Prý sem chodíval i milovník Brd, český divadelní herec Jindřich Mošna (Pamětní síň Jindřicha Mošny, Dobřív).

Pokud chceme vystoupat na vrcholový hřeben Floriána, zvolíme si raději mírnější západní svah. Od lesní cesty zde můžeme vystoupat mýtinou. Východní svah je ostrý nebo strmý, povětšinou takřka neschůdný. Vezmeme si pevnou obuv a při pohybu členitým hřebenem budeme opatrní.

Na skálu Florián se vypravíme patrně z nedalekého Dobříva. Jihovýchodně k němu vede několik lesních cest. Jistější orientaci však poskytuje lesní cesta, která začíná na komunikaci Dobřív – Strašice (zde parkoviště) a vede podél Ledného potoka. Ta nás přivede pod nejatraktivnější a neznámější část skály. Tu odtud můžeme zprava obejít a dostat se na mírnější západní svah.

zdroj: turistika-brdy.cz

2017-06-27 10:31:59 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Nad padrťskými pláněmi, asi 3 km jihovýchodně od známých Padrťských rybníků, vystupuje vrchol, odedávna zvaný Kočka (789 m). Spolu s protější Kamennou (736 m) uzavírá hluboké údolí Padrťského potoka (Klabavy). Podél potoka, od Dolejšího Padrťského rybníka dolů, se rozprostírala ves Padrť, dříve hojně navštěvované brdské turistické letovisko, nyní jen tráva, ze které sem tam vystupují základy někdejších staveb. A zůstaly zde také rybníčky, dříve pohánějící pily a hamr, s názvy Výtažník, Šindelka, Gričák a Ledvinka. 

Brdy. Večerní pohled z Kočky (789 m) na Padrťské rybníky.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

Přímo pod jihozápadním svahem Kočky měla podobný osud také vesnička Záběhlá (zvaná Mozolov). K vidění jsou tu převážně už jen louky a skupinky stromů. Procházející silnička mezi Strašicemi a Nepomukem vede skupinky cyklistů, kteří možná ani netuší, že právě projíždějí územím bývalé podbrdské vesnice, ve které žili zejména lesní dělníci a záhumenkoví zemědělci (asi 600 obyvatel). Byl tu konzum, Jarošův hostinec, rozlehlá patrová škola, zajímavá kaple, řada zděných i roubených staveb.

Rozhodnutím tehdejšího Ministerstva národní obrany byla Záběhlá v roce 1952 vystěhována a následně srovnána se zemí. Důvod? Podle tehdejšího proslovu plukovníka doktora Kokeše, proneseném v budově Okresního národního výboru (ONV) v Hořovicích, jsou pravou příčinou požadavku vysídlení pěti podbrdských obcí jednoznačně západní imperialisté, kteří zbrojí a tudíž se připravují na agresi vůči táboru světového míru a demokracie, vedenému Sovětským svazem (viz záznam ze schůze, konané 7.1.1952 na ONV v Hořovicích ve věci vysídlení obcí Padrť, Kolvín, Zaběhlá, Velcí a Hrachoviště).

Z vrcholu Kočky je pěkný pohled na rozsáhlé padrťské pláně, v jejichž severovýchodní části, naproti svahům Kočky, bývala vojenská střelnice. Před námi vystupuje Palcíř (725 m) aKamenná (736 m). Opravdu pěkně jsou odtud vidět Padrťské rybníky. Ten bližší, Dolejší Padrťský rybník, a za ním vzdálenější, částečně krytý lesem, Hořejší Padrťský rybník. Za hřebenem spatříme rozhlednu Na Skále nad Železným Újezdem.

Za rybníky vidíme svah Marásku a stožár vysílače Na Burku. Zcela vlevo nás zaujme košatá hlava Třemšína. Mezi brdskými svahy se nám otevírá pohled na Šumavu. V dálce (přibližně 70 km) se rýsuje výrazný šumavský vrchol Ostrý. Z Kočky také uvidíme město Rokycany, Blovice, blíže pak kostel sv. Michala archanděla na Kamýku nedaleko Dožic a řadu podbrdských vesniček. Nelze se divit, že rakouskouherští i prvorepublikoví turisté Kočku obdivovali a nad jejím jihozápadním svahem si postavili malou zděnou turistickou útulnu. Zbytky základů jsou zde patrny dodnes. Borovicemi lemovaná vrcholová plošina Kočky je opravdu krásná a inspirativní, zejména za večerních červánků nebo probouzejícího se jitra.

Na Kočku se patrně vydáme z Nepomuku. Odtud projdeme kolem Červeného lomu do bývalé Přední Záběhlé (dříve V chalupách). Zde se asi nezapomeneme zastavit u památného 350 let starého chráněného dubu, jenž má obvod kmene 785 cm. Mezi Přední a Zadní Záběhlou se na křižovatce obrátíme vpravo a serpentinami vystoupáme na temeno Kočky. Na Kočku také můžeme vyrazit ze Strašic, od Třítrubeckého zámečku po lesní cestě Josefka či z jiných směrů.

V území dosud probíhá pyrotechnická asanace (do konce roku 2017), takže doporučuji v terénu respektovat místní výstražné značení a nescházet ze zpevněných cest.

2017-06-08 10:48:35 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Bílých skal je v Brdech více. Nejprve si je zrekapitulujme. První Bílou skálu (721 m) najdeme asi 1 km západně od Lázského rybníka. Jde o malou slepencovou skalku, z jejíhož svahu vyrůstá mohutný vykotlaný dub. Vrchol druhé Bílé skály (659 m) se zvedá severozápadně nad Strašicemi a je součástí Přírodního parku Trhoň. Je z něj pěkná vyhlídka na západní část Středních Brd. 

Brdy. Bílá skála na západním svahu Kamenné.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

My dnes ale vyrazíme na Bílou skálu (614 m), která se nachází na západním svahu Kamenné (736 m) směrem k Zadním Bahnům (bývalé cvičiště řízení bojových vozidel). V jejím sousedství se vypínají vrchy Dubina (634 m) a Převážení (607 m). Jedná se o romantické skalisko, ke kterému turistické trasy nevedou. Budeme k němu muset dorazit poměrně hustým kamenitým lesem.

Na Bílou skálu se můžeme vydat ze Strašic. Od obce, z části vedoucí do údolí Padrťského potoka, nejprve k jihu vystoupáme po udržované asfaltce, která se později mění v nezpevněnou výmolovitou lesní cestu, vedoucí nad bývalou vojenskou střelnicí Přední Bahna. Tu míjíme po pravé straně. Cesta se opět změní v asfaltku, směřující k Padrťským rybníkům. Od Strašic ujdeme něco málo přes 3 km a ocitneme se již v blízkosti Bílé skály. Ta z cesty není vidět, i když je jen asi 300 m vpravo od ní. Můžeme zde najít nenápadnou lesní cestu, ale i ta se později ztratí. Proto je při první návštěvě dobré použít mapu a buzolu či GPS.

Nejprve se nám objeví pěkná náhorní partie s mohutnými starými buky, později nad srázem se kroutícími skupinkami borovic. Sejdeme-li níže, můžeme zdola obdivovat rozeklané, typicky brdské skládané skalisko, místy pokryté lišejníkem. Vrcholová partie je sice prakticky bez rozhledu, ale komorní, opuštěná, inspirující. Cedulka na jedné z borovic nám potvrdí, že jsme místo neminuli.

Na cestu K Bílé skále se pochopitelně můžeme vydat také z Padrťských rybníků. Od hráze Dolejšího Padrťského rybníku je to asi 5 km. Výchozím bodem může být také Mirošov, Skořice nebo Dobřív. Je dobré trasu dobře naplánovat. V Brdech párkrát zabloudil i nejeden zkušený turista či tramp.

2017-06-06 10:41:14 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Nižší ze dvou osmistovek Jižních Brd, vrchol Nad Maráskem (801 m), najdeme necelých 5 km severozápadně od známějšího Třemšína (827 m). Na rozdíl od poklidného, majestátního Třemšína však vrcholové skalisko Nad Maráskem, ze kterého se na svět dere porost pokroucených borovic, činí tuto brdskou horu značně dramatičtější, navíc s pěknou vyhlídkou.

2017-05-26 08:40:22 | Karel Urban, Správa CHKO Brdy ©

Vodní elektrárna u Třítrubeckého zámečku byla postavena v roce 1894 knížecím rodem Colloredo Mannsfeld a zajišťovala elektrický proud (na principu dobíjení olověných akumulátorů) pro osvětlení zámečku Tři Trubky, který byl postaven v letech 1888 – 1890, přilehlou hájovnu a pro nedalekou hájovnu Ameriku. Po II. světové válce přestala elektrárna plnit svou funkci (fungovala do roku 1949).

2017-05-04 09:16:12 | Město Příbram, Pavlína Svobodová ©

V sobotu 6. května dochází ke změně jízdního řádu linky MHD Příbram 305005 – 5A z Příbrami do Orlova. Do jízdního řádu této linky byly stejně jako vloni přidány speciální víkendové spoje, které budou zajišťovat dopravu zájemců o pěší turistiku v Brdech.

2017-05-02 07:52:50 | Město Příbram, Pavlína Svobodová ©

Město Příbram se spolupráci s městysem Jince a obcemi Bohutín, Láz a Obecnice vydává u příležitosti zahájení turistické sezóny brožuru 10 tipů na výlety do Brd. Knížečka o 24 stranách obsahuje mnoho zajímavých míst, kam lze v Brdech vyrazit na procházku, projížďku nebo výlet. Trasy jsou představeny formou deseti různých výletů pro pěší nebo horská kola, s popisem trasy, výškovým profilem, zajímavostmi na trase a s působivými fotografiemi.

017-04-03 11:38:32 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Asi 3 km jižně od Strašic nepřehlédneme jeden z dominantních vrcholů Brd, Kamennou (736 m). Názvu se opravdu nelze divit. Temeno dvouvrcholové hory je plné bez ladu a skladu rozesetých kamenů, někdy nestabilních a zarostlých vegetací, což nebrání obřím věkovitým bukům zjednat si zde místo pro svůj staletý život. Od jižního vrcholu se přes hluboké údolí Padrťského potoka otevírá pěkný výhled na protější vrch Kočku (789 m).

2017-03-30 10:52:51 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Častým cílem výletů z Příbrami, Bohutína či Lázu bývá Pilský rybník. Z jeho jižních břehů se zvedá nápadný vrchol zvaný Zavírka (720 m). Poměrně příkrý svah přechází do náhorní roviny, z jejíhož západního okraje vystupuje nápadné skalisko ve tvaru jehly či ostrého břitu. V jihovýchodní části nalezneme zbytky rozsáhlého polokruhového valu.