Kuchyňka, vrchol a přírodní rezervace 

Kategorie Turistika brdy

2017-09-20 09:37:44 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Vpravo od lesní silnice, spojující Bukovou u Příbramě a Hostomice, najdeme výrazný hřeben, tvořený Malým vrchem (628 m) a Kuchyňkou (636 m). Opravdu zajímavou vlastností onoho hřebene je možnost dálkového rozhledu, a to jak k jižním pohraničním horám (Šumava, Novohradské Hory), tak i k pohraničním horám severním (zejména pásmo Krušných či Lužických hor). Za vhodného počasí odtud máme fascinující možnost přehlédnout českou kotlinu od severu k jihu a naopak. 

Teslínský klášter v Brdech 

Kategorie Turistika brdy

2017-08-23 08:46:27 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

V Brdech nalezneme řadu historických pamětihodností: zřícenin hradů, smírčích křížů, pomníků, zbytků úzkokolejných železnic, stop rozsáhlých vodních děl či artefaktů činnosti armády československé nebo okupační německé. K zajímavým starodávným památkám patří zaniklý benediktinský klášter, zvaný na Teslíně, nedaleko západního břehu Hořejšího Padrťského rybníka. 

Tři Trubky, lovecký zámeček v Brdech 

Kategorie Turistika brdy, Volný čas

2017-08-16 10:50:32 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Kolem roku 1880 se Jeroným Colloredo-Mansfeld rozhodl vystavět ve svých lesích lovecký zámeček. Povolán byl uznávaný rakouský architekt a urbanista Camillo Sitte (autor urbanistických plánů Děčína, Liberce, Teplic, Olomouce), a tak vznikla půvabná romantická stavba, která byla šťastně umístěna nedaleko soutoku Padrťského a Třítrubeckého potoka. 

Úspěšná pátrací akce v Brdech 

Kategorie Turistika brdy

2017-07-20 08:36:19 | PČR a redakce ©

Dne 18. července pátrali policisté společně s hasiči po zraněném cyklistovi, který si telefonicky přivolal pomoc, nebyl však schopen určit přesné místo, kde se nachází. 

Na Koši, rozvalina lesní boudy 

Kategorie Turistika brdy

2017-07-17 10:56:46 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Nad podbrdskou obcí Nepomuk se prudce zvedá třetí nejvyšší hora Brd Malý Tok (844 m), tvořící z daleka viditelný mohutný hřeben. Z něj severně, do nitra Brd, vybíhá jen o něco nižší náhorní plošina Na Pateráku (836 m). Ta pak pokračuje k vrcholu Na Koši (774 m), jehož svahy se na konci hřebene náhle ostře zlomí do hlubokého údolí Hradišťského potoka. 

Florián – lesní zátiší v Dobřívě

Kategorie Turistika brdy, Volný čas

 2017-07-14 07:58:23 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Tak se na dobových pohlednicích popisovalo oblíbené romantické skalisko, tvořící nápadný závěr severovýchodního výběžku, vyrůstajícího z brdského vrcholu Převážení (607 m). Asi 15 – 20 metrů vysoká a takřka 700 m dlouhá hradba rozeklaných skal stoupá ke svému vrcholu v jižní části (566 m), kde přechází v povlovnější zalesněné svahy. 

Foto

Brdy. Skalisko Florián, vrcholová plošina.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

S protější Vlčí (602 m) svírá soutěsku, kterou se prodírá Ledný potok. Ten přitéká ze Zadních Bahen (bývalé vojenské cvičiště) a ještě výše pramení nedaleko lesní cesty Vlásenka, i když v oblasti prameniště bývá jako pramen také označena jeho severní větev, poblíž horní části lesní cesty Josefka. V Ledném potoce se patrně dosud vyskytuje vzácná a chráněná malá rybka vranka obecná, která je bioindikátorem nejčistších toků.

Severní, nižší, závěrečná část hřebene Floriánu s porostem borovic poskytuje výhled na protější rozložité temeno Vlče a dolů na soutěsku s klikatícím se Ledným potokem. Z některých částí vrcholové pasáže spatříme také temeno Přírodního parku Trhoň s Bábovkou (609 m) a Konesovým vrchem (590 m). Prý sem chodíval i milovník Brd, český divadelní herec Jindřich Mošna (Pamětní síň Jindřicha Mošny, Dobřív).

Pokud chceme vystoupat na vrcholový hřeben Floriána, zvolíme si raději mírnější západní svah. Od lesní cesty zde můžeme vystoupat mýtinou. Východní svah je ostrý nebo strmý, povětšinou takřka neschůdný. Vezmeme si pevnou obuv a při pohybu členitým hřebenem budeme opatrní.

Na skálu Florián se vypravíme patrně z nedalekého Dobříva. Jihovýchodně k němu vede několik lesních cest. Jistější orientaci však poskytuje lesní cesta, která začíná na komunikaci Dobřív – Strašice (zde parkoviště) a vede podél Ledného potoka. Ta nás přivede pod nejatraktivnější a neznámější část skály. Tu odtud můžeme zprava obejít a dostat se na mírnější západní svah.

 

Brdy, Florián (dříve Florian). Pohlednice z 1. republiky.
(Foto archiv)
Brdy, Florián. Strmá severovýchodní část, pohled od Ledného potoka.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Brdy, Ledný potok pod Floriánem, který je z tohoto pohledu vpravo.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Brdy, Florián. Jedno ze skalisek na hřebeni.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Brdy, Florián. Jižněji je skalisko povlovnější, často pokryté mechem.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Brdy, Florián. Z některých částí hřebene se otevírá pohled na Přírodní park Trhoň s Bábovkou (609 m) a Konesovým vrchem (590 m).
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Brdy, Florián. Nejvyšší část hřebene (566 m) jižněji přechází v mýtinu a zalesněné svahy vrcholu Převážení (607 m).
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

zdroj: turistika-brdy.cz

Jindřichova skála a povídání o tom, jak se zachránilo litinové zábradlí 

Kategorie Turistika brdy

2017-07-11 10:09:03 | Karel Urban ©

Jindřichova skála (původně Vísecká skála) se nachází jižně od obce Malá Víska. Z geologického hlediska je to skalní útvar tvořený slepenci, který prošel procesem mrazového (klimatického) zvětrávání, v jehož důsledku vzniklo pod skálou jedinečné kamenné moře. 

Zákaz vjezdu a setrvání motorových vozidel v CHKO Brdy – normální je do lesa autem nejezdit! 

Kategorie Turistika brdy

2017-07-03 09:21:00 | Mgr. Bohumil Fišer ©

V celé České republice platí zákaz vjezdu do lesa na účelové komunikace a tak většinou při návštěvě odložíme své vozy na odstavné ploše a dál do lesa autem nepokračujeme. Na houby či výlet pokračujeme pěšmo nebo na kole. 

Kočka, vrchol s nezapomenutelným výhledem 

Kategorie Turistika brdy, Volný čas

2017-06-27 10:31:59 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Nad padrťskými pláněmi, asi 3 km jihovýchodně od známých Padrťských rybníků, vystupuje vrchol, odedávna zvaný Kočka (789 m). Spolu s protější Kamennou (736 m) uzavírá hluboké údolí Padrťského potoka (Klabavy). Podél potoka, od Dolejšího Padrťského rybníka dolů, se rozprostírala ves Padrť, dříve hojně navštěvované brdské turistické letovisko, nyní jen tráva, ze které sem tam vystupují základy někdejších staveb. A zůstaly zde také rybníčky, dříve pohánějící pily a hamr, s názvy Výtažník, Šindelka, Gričák a Ledvinka. 

Foto

Brdy. Večerní pohled z Kočky (789 m) na Padrťské rybníky.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

Přímo pod jihozápadním svahem Kočky měla podobný osud také vesnička Záběhlá (zvaná Mozolov). K vidění jsou tu převážně už jen louky a skupinky stromů. Procházející silnička mezi Strašicemi a Nepomukem vede skupinky cyklistů, kteří možná ani netuší, že právě projíždějí územím bývalé podbrdské vesnice, ve které žili zejména lesní dělníci a záhumenkoví zemědělci (asi 600 obyvatel). Byl tu konzum, Jarošův hostinec, rozlehlá patrová škola, zajímavá kaple, řada zděných i roubených staveb.

Brdy, zaniklá vesnice Záběhlá před vysídlením. Hostinec Josefa Jaroše.
(Foto archiv)

Rozhodnutím tehdejšího Ministerstva národní obrany byla Záběhlá v roce 1952 vystěhována a následně srovnána se zemí. Důvod? Podle tehdejšího proslovu plukovníka doktora Kokeše, proneseném v budově Okresního národního výboru (ONV) v Hořovicích, jsou pravou příčinou požadavku vysídlení pěti podbrdských obcí jednoznačně západní imperialisté, kteří zbrojí a tudíž se připravují na agresi vůči táboru světového míru a demokracie, vedenému Sovětským svazem (viz záznam ze schůze, konané 7.1.1952 na ONV v Hořovicích ve věci vysídlení obcí Padrť, Kolvín, Zaběhlá, Velcí a Hrachoviště).

Z vrcholu Kočky je pěkný pohled na rozsáhlé padrťské pláně, v jejichž severovýchodní části, naproti svahům Kočky, bývala vojenská střelnice. Před námi vystupuje Palcíř (725 m) aKamenná (736 m). Opravdu pěkně jsou odtud vidět Padrťské rybníky. Ten bližší, Dolejší Padrťský rybník, a za ním vzdálenější, částečně krytý lesem, Hořejší Padrťský rybník. Za hřebenem spatříme rozhlednu Na Skále nad Železným Újezdem.

Za rybníky vidíme svah Marásku a stožár vysílače Na Burku. Zcela vlevo nás zaujme košatá hlava Třemšína. Mezi brdskými svahy se nám otevírá pohled na Šumavu. V dálce (přibližně 70 km) se rýsuje výrazný šumavský vrchol Ostrý. Z Kočky také uvidíme město Rokycany, Blovice, blíže pak kostel sv. Michala archanděla na Kamýku nedaleko Dožic a řadu podbrdských vesniček. Nelze se divit, že rakouskouherští i prvorepublikoví turisté Kočku obdivovali a nad jejím jihozápadním svahem si postavili malou zděnou turistickou útulnu. Zbytky základů jsou zde patrny dodnes. Borovicemi lemovaná vrcholová plošina Kočky je opravdu krásná a inspirativní, zejména za večerních červánků nebo probouzejícího se jitra.

Na Kočku se patrně vydáme z Nepomuku. Odtud projdeme kolem Červeného lomu do bývalé Přední Záběhlé (dříve V chalupách). Zde se asi nezapomeneme zastavit u památného 350 let starého chráněného dubu, jenž má obvod kmene 785 cm. Mezi Přední a Zadní Záběhlou se na křižovatce obrátíme vpravo a serpentinami vystoupáme na temeno Kočky. Na Kočku také můžeme vyrazit ze Strašic, od Třítrubeckého zámečku po lesní cestě Josefka či z jiných směrů.

V území dosud probíhá pyrotechnická asanace (do konce roku 2017), takže doporučuji v terénu respektovat místní výstražné značení a nescházet ze zpevněných cest.

Brdy. Památný dub v Přední Záběhlé. Výška 16 m, stáří 350 let, obvod kmene 785 cm.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Brdy. Při cestě na Kočku procházíme kolem mohutného buku s obrázkem Diany, bohyně lovu.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Brdy. Bývalá turistická útulna na Kočce. Zanikla patrně někdy v padesátých letech.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Brdy, Kočka. Ještě dnes jsou zde patrny zbytky základů turistické útulny.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Brdy. Pohled z Kočky na Padrťské rybníky. Nad nimi, za prvním hřebenem, vykukuje rozhledna Na Skále nad Železným Újezdem. V pozadí panorama Šumavy.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
zdroj: turistika-brdy.cz

Příběh jednokvítku a zákaz rozdělávání ohně v CHKO Brdy

Kategorie Turistika brdy

2017-06-18 11:08:17 | Mgr. Bohumil Fišer ©

Bohumil Fišer, vedoucí Správy CHKO Brdy, na příběhu jednokvítku velekvětého názorně ukazuje, jaká nebezpečí mohou například hrozit při zakládání ohnišť v CHKO Brdy. Umíme se v přírodě chovat tak, abychom jí neublížili?